hradba
[hradba]
(2. j. -dby, 2. mn. -deb)
podstatné jméno rodu ženského
1. zprav. množné hradby
mohutné zdi zabezpečující ochranu města, hradu nebo jiného objektu (zejména před vojenskými útoky), opevnění:
Původní hradby sloužily jako obrana proti nájezdům vojsk.
Dochované části městských hradeb pocházejí ze 14. století.
Areál je obehnán mohutnou hradbou s dvěma branami.
□ vozová hradba historické: vojenství
obranný val z bojových vozů chránící vojáky před útočníky, taktický útvar husitských vojsk
2. expresivní
překážka bránící výhledu, postupu ap. • něco těžko překonatelného, těžko proniknutelného:
Regiony odděluje přírodní hradba hor.
Silnici lemují neprostupné hradby šípkových keřů.
Sluneční paprsky se ztrácely za hradbou stromů.
Zpoza hradby mraků se vynořil měsíc.
Útočníkovi se nepodařilo prostřelit hradbu těl bránících hráčů.
Lékaři a terapeuti si dali za cíl bořit hradbu předsudků vůči psychicky nemocným lidem.
◊ hradba mlčení
neochota, nechuť nebo zákaz komentovat něco, vyjadřovat se k určitému tématu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hradba]
(2. j. -dby, 2. mn. -deb)
podstatné jméno rodu ženského
1. zprav. množné hradby
mohutné zdi zabezpečující ochranu města, hradu nebo jiného objektu (zejména před vojenskými útoky), opevnění:
Původní hradby sloužily jako obrana proti nájezdům vojsk.
Dochované části městských hradeb pocházejí ze 14. století.
Areál je obehnán mohutnou hradbou s dvěma branami.
□ vozová hradba historické: vojenství
obranný val z bojových vozů chránící vojáky před útočníky, taktický útvar husitských vojsk
2. expresivní
překážka bránící výhledu, postupu ap. • něco těžko překonatelného, těžko proniknutelného:
Regiony odděluje přírodní hradba hor.
Silnici lemují neprostupné hradby šípkových keřů.
Sluneční paprsky se ztrácely za hradbou stromů.
Zpoza hradby mraků se vynořil měsíc.
Útočníkovi se nepodařilo prostřelit hradbu těl bránících hráčů.
Lékaři a terapeuti si dali za cíl bořit hradbu předsudků vůči psychicky nemocným lidem.
◊ hradba mlčení
neochota, nechuť nebo zákaz komentovat něco, vyjadřovat se k určitému tématu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)